CLIL - Content and Language Integrated Learning
Get the Flash Player to see this player.



Content and Learning Integrated Learning

V roce 2003 schválila Evropská unie dokument pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán 2004-2006 (Promoting Language Learning and Linquistic Diversity: An Action Plan 2004-2006) jako součást strategie, jejímž cílem je pro všechny obyvatele EU do roku 2010 dosáhnout – kromě mateřštiny – aktivního osvojení dvou cizích jazyků.

Součástí „Akčního plánu“ Evropské unie je i myšlenka integrace obsahového a jazykového vzdělávání (CLIL - Content and Language Integrated Learning). Díky pečlivě připravenému vzdělávacímu programu se žáci učí vybranému předmětu prostřednictvím cizího jazyka. Tato idea sama o sobě představuje jeden z hlavních směrů k dosažení jazykových výukových cílů Unie. Umožňuje efektivně využívat dovednosti získané při studiu nového cizího jazyka ihned, což je logicky mnohem lepší strategie, než získávat jazykové dovednosti nyní pro využití později.

Tato strategie otevírá pomyslnou bránu jazyků širšímu okruhu studentů, přispívá k větší sebedůvěře nejmladších žáků a všech těch studujících, kteří jen těžko hledají skutečnou vnitřní motivaci ke studiu cizího jazyka. Dále tato strategie poskytuje možnost přímého kontaktu s cizím jazykem, aniž by kladla dodatečné časové nároky na výuku v rámci daného kurikula. Tento fakt může být obzvláště zajímavý při tvorbě školního vzdělávacího programu.


Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a cizí jazyky

Aktuálně schválený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v kapitole věnované cizím jazykům razantní změny pro nejbližší období zatím nepřináší. I když ministerstvo školství počítalo s povinnou výukou dvou cizích jazyků již od září 2007, kdy všechny základní školy začnou povinně učit podle vzdělávacích programů, vzhledem k nepřipravenosti škol (potvrzeno některými pilotními školami) zavádí tuto povinnost až od školního roku 2012/13. První cizí jazyk se bude učit od 3. třídy a druhý cizí jazyk nejpozději od 8. třídy, avšak existuje možnost začít s jazykovou výukou i dříve. Žáci si budou muset jako jeden z cizích jazyků vybrat angličtinu.

Definice klíčových kompetencí pro cizí jazyk a stupnice modelových deskriptorů – čili „co student dokáže“ a „na jaké úrovni“ – jsou detailně rozpracovány v dokumentu Společný evropský referenční rámec pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages).

RVP pro ZŠ v kapitole věnované cizímu jazyku a dalšímu cizímu jazyku závazně stanovil dosažení úrovně s označením A2 pro „cizí jazyk“ a s označením A1 pro „další cizí jazyk“, přičemž definice požadované úrovně je poněkud lakonická, bez detailnějšího rozpracování na jednotlivé kompetence.

RVP pro ZŠ uvádí následující popis referenční úrovně A1 a A2:

Pro snadnější orientaci je vhodné uvést, že referenční úroveň A2 odpovídá v angličtině požadavkům na jazykovou zkoušku Cambridge Key English Test (KET); v němčině pak zkoušce Grundbaustein – Grundstufe (G); v ruštině pak testu základní úrovně.

RVP pro ZŠ vymezuje další cizí jazyk do roku 2011/2012 jako doplňující vzdělávací obor s vázanou časovou dotací 6 hodin na 2. stupni. Znamená to, že škola musí všem žákům nabídnout další cizí jazyk formou povinně volitelného předmětu.


Všichni můžeme hovořit třemi jazyky

Ano, tuto myšlenku se dočteme v dokumentech Evropské unie. Lidé, kteří hovoří třemi jazyky, což je v mnoha zemích celkem běžné, mají skvělé uplatnění a mohou plně využívat předností evropského občanství a výhod jednotného trhu. Jejich jazykové kompetence jsou vyhledávané a velmi atraktivní pro zaměstnavatele. Cílem Evropské unie je, aby se všichni obyvatelé Společenství mohli podílet na těchto výhodách. K tomu směřují i všechny nové iniciativy a za tím účelem jsou cíleně vydávány finanční prostředky.

Ke strategii dosažení vzdělávacích cílů v souladu s výše uvedeným Akčním plánem jsme evidentně naše kroky zatím přizpůsobili jen velmi volně. Prioritním kritériem se v našich podmínkách nestala vize budoucnosti, ale spíše realita současnosti. A tak aktuálně schválené znění RVP pro základní vzdělávání se strategii zavádění přístupů CLIL do jazykového vzdělávání vůbec nepočítá.

Z hlediska širších souvislostí bychom RVP pro ZV v oblasti výuky cizích jazyků mohli též nazvat aktivním příspěvkem k vytváření diskriminačního prostředí pro absolventy našich škol z hlediska jejich šancí na uplatnění na jednotném evropském trhu pracovních příležitostí na dlouhých příštích deset let.


Zdroj Učitelské listy 2004/2005, č. 4, str. 6